Přihlásit se k odběru Stáhnout PDF
Smart Grids

Cesta od špendlíkového schématu k projektu SCADA2012

Předchůdcem měřicího systému SCADA bylo v mnoha dispečerských centrech špendlíkové schéma. Po desítky let se do ručně zakreslovaného nákresu distribuční sítě zapisovaly poruchy i plánované opravy. S nástupem počítačové techniky a informačních systémů se začaly „špendlíky“ postupně nahrazovat měřicím systémem SCADA. Ve společnosti PRE distribuce se rozhodli pro další zdokonalení systému o vizualizaci 400V sítě. Více informací o tomto jedinečném projektu se dozvíte z rozhovoru s vedoucím sekce Řízení sítí, Ing. Jiřím Hradeckým.

Jaké byly vaše největší obavy při realizaci projektu?

  • Zdali se podaří naplnit naše představy o způsobu řízení distribuční soustavy v České republice pomocí zahraničního řídicího systému, který je založen na jiné filozofii řízení distribuce elektřiny.
  • Zdali se podaří naplnit naše představy o způsobu řízení sítí nízkého napětí, které jsme pojali víceméně stejně jako řízení na vyšších napěťových hladinách, ale bez online informací.
  • Zdali se podaří opravdu úspěšně zvládnout plnohodnotné propojení SCADA na naše systémy (SAP, GIS…).

Co Vás při realizaci nejvíce překvapilo?

Dá se říci, že již při podání nabídky firmou Siemens jsem byl překvapen ambiciózním harmonogramem, který dle naší úvahy nemohl být splněn, což se taky bohužel, nebo bohudík, potvrdilo. Bohudík říkám proto, že se alespoň podařilo doladit funkčnost systému tak, aby odpovídala naší představě o potřebách pro řízení soustavy. Příjemně překvapen jsem byl nasazením a erudicí našeho vedoucího Energetického dispečinku Ing. Oty Schmidta, který dokázal s IT odborníky ze Siemensu výborně komunikovat a nezůstal jen v pozici „uživatele“ systému tak, jak byl nabídnut, ale obohatil SP4 o řadu uživatelsky příjemných aplikací.

Jak vypadá dispečerské centrum PRE skupiny?

Dispečink PREdistribuce řídí elektrické sítě úrovně 110 kV, 22 kV a 0,4kV na území hl. m. Prahy a Roztok. Vlastní dispečerská pracoviště jsou 4, a dále disponujeme samozřejmě i záložním dispečerským pracovištěm v jiné lokalitě, které je svojí funkčností plně provozuschopné, byť samozřejmě komfort prezentování např. rozsáhlejších síťových celků je ponížen o neexistenci velkoprojekčních ploch.

„Největší výhodou systému je jednotný fyzikální model elektrizační soustavy PREdi, což znamená, že se například bezproudí na VVN okamžitě projeví graficky i na hladině NN.“

 

Jak vypadá pracovní den dispečera v PREdistribuce?

Po převzetí směny se podívá do OMS, co jej čeká v průběhu jeho služby za práce. Od toho se odvíjí, s jakými subjekty bude komunikovat, zdali si bude muset připravovat spínací podmínky, potřebuje-li něco dovysvětlit, komunikuje s pracovníky z přípravy provozu, kteří mu práci nachystali apod. Jak vidíte, ani se nezmiňuji o řešení poruch, ne že by občas nebyly, ale dispečer už nechodí do práce s tím, co mu kde zase vypadne, jak tomu bylo řekněme před 30 lety.

Jaká data dispečer monitoruje?

Dispečer monitoruje vše, co mu je v systému zobrazeno, tzn. stavy prvků (vyp/zap), toky výkonů, hodnotu napětí, působení různých typů ochran, ztráty pomocných napětí např. pro ovládání, signalizaci. Jsou mu zobrazovány i poruchy z oblasti komunikačních přenosů mezi dálkově řízenými objekty. Prezentovány jsou i neelektrické veličiny ze zebezpečovacích signalizací (požární, vstupy do objektů). Díky online výměně informací mezi řídicími systémy dispečinků ČEPS a ČEZ Distribuce má i informace z elektrizační soustavy okolo Prahy, což slouží k lepší a přesnější vzájemné komunikaci mezi zainteresovanými dispečery.

Jaké rizikové situace se podařilo díky systému SCADA odhalit, a předejít tak nepříjemným problémům?

Spíše než odhalit (porucha se většinou dopředu neohlásí, že nastane) se díky SCADě daří rychleji obnovovat dodávku do postižených lokalit, a to nejenom pomocí dálkového ovládání, ale třeba i díky implementované nadstavbě GIS už může dispečer NN cíleně poslat na základě hlásících se zákazníků poruchovou četu na konkrétní místo předpokládané prasklé pojistky. Nebo díky propojení se SAPem vidí na svém schématu i možnost přístupu do jednotlivých trafostanic, některé jsou umístěné ve sklepích, na dvorech, a řešení poruchy může ovlivnit i tím, aby si s sebou vzala klíče od takto běžně nepřístupných objektů. Jednu rizikovou situaci ale pomohla SCADA (obecně, ne ta současná SP4) ve spolupráci s GISEm zdárně vyřešit, a tou jsou povodně. V GISu existuje vrstva pro povodně s různou velikostí průtoku ve Vltavě, a díky tomu můžeme cíleně posílat čety k monitorování úrovně stavu vody s ohledem na naše elektrické zařízení a udržovat dodávku elektřiny do posledního možného okamžiku v dané lokalitě. Také proto se nám nestalo, že by naše distribuční zařízení bylo pod napětím, když do něj zatekla voda.

Řešení pro PRE skupinu je jedinečné hlavně díky vizualizaci 400V sítě. Proč jste se pro to rozhodli?

Vycházeli jsme ze zkušeností minulých let, řekněme od r. 2000, kdy jsme cítili větší potřebu se síti NN dispečersky věnovat, protože se v síti pohybovaly zhotovitelské firmy, síť nízkého napětí byla převedena do GISu a tím, že čety z terénu komunikovaly s dispečerem, se i zpřesňovaly údaje o této hladině napětí. Dále ERÚ přišlo s vykazováním bezproudí až na konkrétního zákazníka a těch je nejvíce samozřejmě na této hladině, a kdo jiný, než dispečer má mít přehled…:-)

Jaké největší výhody systému oceňujete?

Největší výhodou je jednotný fyzikální model elektrizační soustavy PREdi, což stručně řešeno znamená, že třeba bezproudí na VVN se okamžitě projeví graficky i na hladině NN nebo sepnutí dvou trafostanic do paralelního provozu někde v síti nízkého napětí se graficky projeví i dispečerovi VN. Další předpokládanou a realizovanou výhodou je napojení na systémy SAP, GIS, Fotel, archivy měření z distribučních transformátorů 22/0,4 kV přístroji MEg40 apod. Příjemnou funkčností je i možnost přístupu do systému pracovníků z jiných útvarů, takže mohou vidět online stav sítě, práce, které se provádějí apod., ale samozřejmě nemají možnost ovládat zařízení. Do nejbližší budoucnosti je výhodou rezerva místa v databance pro začleňování prvků smart grid, typicky chytrých distribučních trafostanic, což s sebou bude přinášet další množství online signálů a měření.


Ing. Jiří Hradecký pracuje ve společnosti PRE distribuce, a.s., na pozici vedoucí sekce Řízení sítí. Sekce v sobě zahrnuje Energetický dispečink, Dispečerskou řídicí techniku a Provozní analýzy. V projektu SCADA2012 byl členem Výkonného výboru projektu. Členové Operativního výkonného výboru (OVV) se dvakrát měsíčně scházeli a řešili aktuální problémy, které vyvstaly během nasazování systému a dodržování harmonogramů. Pravidelné schůzky i se zástupci konsorcia Siemens a společnosti Atos významně přispěly ke zdárnému průběhu implementace a zprovoznění systému.

Mohlo by vás také zajímat